Keltoi 1994-2017

Keltové, doba laténská - Encyklopedie KeltůKeltové, doba laténská - Encyklopedie Keltů

Markvartice - svatyně

Čtyřúhelní­kové valy, ležící cca 500 metrů seve­rozápadně od křižovatky silnic od vsi na Hřmenín a Rakov.

Markvartice 1 (okr. Jičín) - ve čtyřúhelní­kových valech, ležících cca 500 metrů seve­rozápadně od křižovatky silnic od vsi na Hřmenín a Rakov, byly v letech 1969-72 prováděny archeologické výzkumy. Lokali­ta byla zjištěna již v roce 1844, kdy z ní zná­mý malíř J. V. Hellich pořídil kreslenou ski­cu. Trapezoidní až obdélníkovitý půdorys valů o rozměrech 180 x 150 x 125 x 95 m se zachoval jen zčásti, protože valy na vý­chodní a roku 1975 i na západní straně by­ly téměř úplně rozorány. Pouze na jižní stra­ně se v remízku zachoval příkop, který býval přes S m široký se zašpičatělým dnem téměř 2,5 m pod současným povrchem. Vchod byl situován zhruba uprostřed východní stra­ny valů a vedl z něho přes příkop dřevěný můstek.
V jihovýchodním nároží vnitřního areálu se ve 2. století rozkládala nadzemní kůlová stavba o rozměrech asi 6 x 5 m. K jejímu in­teriéru patřila mazanicová deska s bílým nátěrem. K mimořádným archeologickým zjištěním uprostřed vnitřrubo areál u náleží pec, do níž bylo na dubová, do kruhu uspo­řádaná polena ve větším množství nepochyb­ně vhazováno proso zbavené slupek. Nález výstavnější stavby s přístavkem (na staveb­ním principu polozemnice) u severozápad­ního nároží patří co do bohatosti nálezů mezi nejvýznamnější svého druhu: téměř
desítka železných a bronzových spon, bronzové kování nádoby, jehlice a falérka, luxusní i užitná keramika. Mezi další nále­zy z vnitřního areálu - který byl detailně prohledán téměř stovkou sond a vrtů, geofy­zikální a leteckou prospekcí, ale i telegnosti­kem - náleží zjištění trojice kůlů s tordova­ným železným nákrčníkem, dále zlomku pochvy meče a uhlíků, jejichž datování v ra­diokarbonových laboratořích pfinesla data ze 4.-2. století.
Nezvratný fakt o nasypání valů a vyhloubení příkopů Kelty neznamená, že byla vyře­šena otázka, co se ve 2. století v areálu valy vymezeného obdélníkového prostoru dělo. Prokázaná volná prostranství naznačují shromažďovací funkci, zatímco větší nad­zemní dřevěná stavba s hliněnou, bíle líče­nou deskou v jihovýchodním nároží pouka­zuje na mimořádné, patrně kultovní aktivi­ty. Stejným myšlenkovým směrem ukazuje nález pece s vhazovaným prosem, a to v (zdánlivém?) kontrastu k další stavbě, domu se zahloubením situovaném v opač­ném nároží, v jehož výplni se setkáváme s běžným každodenním odpadem. Sídlil v něm správce vymezeného areálu, nebo tehdejší společenská elita, na což by mohl signalizovat nález fragmentu pochvy meče? Nebo odpad vznikl během krátkodobého užívání místa jako shromaždiště? Na tyto otázky nejsou schopni archeologové (zatím) odpovědět. Význam mohl hrát jak ar­cheologicky zjištěný pramen u jihovýchod­ního nároží valů, tak i poloha lokality na okraji tehdejší kompaktního keltského osídlení. Poukázat lze i na skutečnost, že o jarní i podzim.ní rovnodennosti vychází slunce nad zašpičatělou pyramidou zdálky viditelné dominantní vyvřeliny Velíše (kóta 429 m n. m.). Neměla tato okolnost zásad­ní vliv na primární záměr keltských stavite­lů čtyřúhelníkových valů? Paleoastrono­mie se ale teprve nedávno stala součástí ko­rektních bádaní evropských archeologů...

Markvartice 2 - v roce 1970 byl uvnitř čtyřúhelníkových valů detailně prozkou­mán ojedinělý rituální žárový hrob. V jam­ce o rozměrech zhruba 2 x 1 m a hloubce pár decimetrů byly zjištěny kosti spáleného 50-60letého muže, dále zlomky železné spony, železné ozdobné hlavice štítu (?) a pryskyřice. Ve vedlejší obdélníkové jamce se nacházely zlomky několika mís. Možná, že pohřební místo bylo ve 2. století ohraze­no jakýmsi čtyřúhelníkovým plotem.

Markvartice 3 - v okolí čtyřúhelníkových valů se ve 2. a zřejmě i počátkem 1. stole­tí rozkládalo sídliště Keltů. Na přelomu 60. a 70. let 20. století došlo k prozkoumá­ní několika polozemnic, z nichž pocházejí mimo jiné nálezy spon, nože, skleněného prstencovitého korálu, ale i tyglíků se sto­pami slitiny barevných kovů. Rovněž se při­šlo na stopy rozsáhlé železářské činnosti v podobě mnoha desítek kilogramů strus­ky. Způsob práce se železem dokumentuje hliněné ústí dyzny od měchu. Dálkové kon­takty sídliště ilustruje nález zlomku rotační­ho žernovu, který byl vyroben z materiálu, jenž pochází z ,..Kunětické hory u Pardubic. Důležitým nálezem, dokládajícím kontakt s oppidem ,..závist, se stal okraj šedé zrni­té keramiky. V délce přes 50 metrů sledo­vaný téměř metrový příkop (respektive žlab) mohl ohrazovat „industriální" sídliště s doklady specializované výroby (liberec­ké, jičínské a mladoboleslavské muzeum). Zcela určitě stálo v sousedství čtyřúhelní­kových valů sídliště Keltů s několika dvorci (alespoň zčásti ze stejné doby), které svým významem přesahovalo hranice regionu.

J. Waldhauser, Encyklopedie Keltů

Dárci, sponzoři, dobrovolníci

Líbí se vám naše činnost? Děkujeme za každou Vaši podporu. Podívejte se na informace pro sponzory a dárce, jsou zde. Pro dobrovolníky jsou info zde, děkujeme. Seznam dárců. Budete-li chtít přispět, můžete tak učinit na uvedená čísla účtů, děkujeme.

Keltoi je členem

exarc-logocas-logo