Keltoi 1994-2017

stopyVe stopách předků - výstavy, tipy na výlety

Keltové v Chorvatsku

Kolem 70 km od hlavního města Chorvatska - Záhřebu, nachází se jedno z největších nalezišť kultury Halštatské.

Přesněji, směrem k moři na silnici Záhřeb-Karlovac, je potřeba odbočit po čtyřiceti kilometrech doprava. Cesta vede přes údolí, pomalu se sužuje. Po 15-ti minutové jízdě, už moc není vidět stopy moderní civilizace.
Všude jsou mírné kopce a vinice. Dnes je to zřejmě oblíbené místo pro chataře. Plodná a úrodná zem a celkem příjemné klima naznačují velmi příjemné prostředí pro bydlení. Projíždíme přes vesnice ve starobylém stylu, mnohé z nich jsou ještě dřevěné. Cesta vede do hor a začíná se dramaticky točit; vede na horu které tady dnes říkají Žumberak.
Geologicky tato hora snad před deseti tisíci lety tvořila celek s ostatními blízkými horami. Ledovce ale vyrovnaly zem kolem ní a udělaly z ní samostatnou horu. Občas se naskytne nádherný pohled na okolní kopce a údolí.
Zatáčka za zatáčkou a konečně přijíždíme do první vesnice - Nove Vasí. V Nové Vasi se nachází římská nekropole, do které vede značená trasa. My ale jezdíme dál a za chvíli jsme ve vesničce Budiňak (na chorvatštině se píše Budinjak) uprostřed Žumberačské hory - což je naším cílem. Auto necháváme před informačním střediskem, které tam odnedávna existuje. Je tam malé muzeum s výstavou nástrojů a oblečení, které pradávní obyvatelé této hory prý používali.
Jdeme přes silnici a pokračujeme po pěkné louce. Za chvíli stezka odbočuje do lesa a před odbočkou je informační panel. Na něm jsme se dozvěděli, že se před námi nachází někdejší sídlo kultury, která patří do zmíněného halštatského kulturního okruhu. Podle dvou helem, které tady byly nalezeny, všechny helmy tohoto typu jsou dnes pojmenovány ¨helmy typu budiňak¨. Je to jedno z nejrozsáhlejších protokeltských nalezišť na jih od Alp. Kromě helmy připoutala pozornost archeologů královská hrobka, která potvrzuje vysoký status pohřbených. Už na mapě, která je tam zobrazena, je vidět, že je sídlo docela velké a skládá se od hrobek, pojmenovaných jako ‘tumuli‘ a pokračuje ke kopci – sídlu - anebo oppidu - a dál po louce, kde jsou odhaleny další nálezy. Budíňak (což zřejmě nebylo původní jméno tohoto místa) byl jakýmsi střediskem. Ostatní vesnice a sídla této doby byla, podle badatelů, rozesetá v okolí. Stáří oppida se odhaduje na 9-12. st. před Kristem a poté zde navazují i ostatní kultury. Kromě Halštatského kulturního kruhu sídlí tam i pozdější Keltové -kultura Latobýku a Japodové. Římane jsou asi poslední, kteří po sobě zanechávají nějaké stopy. S nimi ale přichází i konec starých kultur ve této oblastí.
Odbočujeme a kocháme se nádherným lesem, který se skládá z dubových a březových stromů a vypadá jako park. Po několika stech metrech se před námi už nachází tumuli. Vypadají jako malé kopečky porostlé stromami. Místo vypadá kouzelně a ještě je možné cítit někdejší klid a přirozenost, která tam září. Odbočujeme a za chvíli jsme u královského tumuli, kde měla být pohřbena celá královská rodina. Bohužel kvůli archeologickému průzkumu, který tam už poměrně dlouho probíhá, hrobka už není v původnímu stavu. Přes les a kapradí pokračujeme dál. Příroda je všude vítající a příjemná.
Před bývalým oppidem se nachází jakási propast, která sloužila jako ochrana v případu nouze. Na samotném hradu nebo oppidu dnes už není moc vidět. Kopec je dlouhý několik set metrů a je porostlý velkými bukovými stromy. Teprve při východu z oppida na druhém okraji, lze vidět několik valů obkličující oppidum. Cesta má několik bodů a na každému je informační tabule s jednoduchým vysvětlením. Vycházíme z lesa a jsme zase na krásné louce. Na panelu je napsáno, že kolem 2.-1. st. před Kristem tady bylo sídlo keltské kultury Latobyku. Jejich kultura údajně skončila příchodem Římanů. Zbytky, které po nich zůstaly, si můžeme prohlédnout na další zastávce.
Jdeme dál do vesničky, která je na trase. Cesta vede polní cestou a klikatí se skrze louku. Zase objevujeme informační panel a za ním kopec. Na kopci jsou odhaleny vykopávky pod sklem. Jedná se o urny, do kterých se ukládaly posvátné věci zemřelých a pozůstatky hrnců a nářadí. Odtud je pěkný pohled na okolní kopce v horách.
Vracíme se do informačního střediska, abychom se podívali na málé muzeum. Vystaveny jsou předpokládané oblečení (především dámské oděvy), které archeologové rekonstruovali. Už na první pohled je nám jasné, že se liší od národních oděvů dnešních Chorvatů. Jestli lidé před 2-3.000 let opravdu měli takové oblečení, tak to můžeme ponechat jenom na naší obrazotvornost a intuici. Velice zajímavý se nám zdá malý obchůdek, ve kterém zde prodávají rekonstrukce archeologických nálezů. Do oka nám nejvíce padá malá nerezová nádoba s pokličkou zaplněná levandulí. Má v sobě klíč, který nás ihned vrací do doby, když se používala.
Žumberačké hory jsou dnes mimo civilizaci a jsou jenom zřídka osídlené. Posety jsou většinou krásným bukovým, kaštanovým a dubovým lesem. Byly civilizačním centrem a vedly tudy důležité obchodní stezky. Hory nejsou moc vysoké, jsou příjemné pro bydlení, plné potoků a jeskyň a představovaly pěkné místo pro rozkvět starých kultur.
Naše návštěva Budiňaku pomalu končí. Jsme rádi, že se tato vesnička nachází dostatečně daleko od výskytu dnešní civilizace. Dnes je tu návštěvníků poměrně málo. Tím pádem bude Budiňak ještě dlouho stát se svou zahalenou minulostí a zachovávat svůj přirozený klid.

Fotogalerie:



Místo pro pohřební urnu, Bratelji



Žumberačské hory



Kopce u oppida, Budiňak



Tumuli, Budiňak



Před kralovskym tumulem, Budiňak



Tumuli a les kolem ních, Budiňak



Na oppidu Budiňak



Valy na východu z oppida, Budiňak



Informační panely před vchodem do lesa, ve kterém se nachazí tumuly, Budiňak



Tumuly, Budiňak



Typický les kolem tumuly, Budiňak



Rekonstrukce vzhledu



Plánek z oficiálního průvodce s vyznačenými nálezy

PLG_CONTENT_SHOWTAGS_TITLE Halštatt , Chorvatsko

Odběr novinek