Keltoi 1994-2017

stopyVe stopách předků - výstavy, tipy na výlety

Kamenná panna a čtyřúhelníkové valy Kokrdy

V předvečer letního slunovratu 2016, který letos vyzdvihl na oblohu vzácný Jahodový měsíc (souběh slunovratu a úplňku), jsem se vydal konečně najít k Rakovníku Kamennou pannu.

Měl jsem návštěvu tohoto menhiru v plánu už dlouho, a před pár lety jsem ho již mezi Lišany a Rakovníkem bezvýsledně hledal. Tentokrát jsem však nepodcenil přípravu, a z několika zdrojů zjistil přesněji polohu. Pomohla mi zejména Vokolkova a Kuchařova kniha Esoterické Čechy, Morava a Slezsko. Když jsem dorazil těsně před Rakovník do oblasti Na Kokrdech, obloha byla napůl zatažená a slunce vykukovalo jen sporadicky. Mou radost však pošmourné počasí nezkazilo – za příkopem na mě z vysoké trávy konečně vykukovala Kamenná panna, ověnčená jarními žlutými kvítky! Co se týče původu kamene, internet a průvodci opakují pověst o zkamenělé dívce na koni, pro kterou bylo zkamenění trestem za riskantní přeskok šedovlasého kmeta, možná druida. Zajímavé je, že charakter této přežívající lidové pověsti nahrává zastáncům názoru, že jde skutečně o menhir. Podobné “menhirové” skazky se totiž tradují i u Zkaměnělého pastýře a Zkaměnělého mnicha. Toto je tedy další zkamenělec do mé české sbírky megalitů!
Stejně jako já, část badatelů považuje kámen za pravěký menhir. Jiné názory jej označují za torzo smírčího či pomezního kříže.
Do historie kamene vstoupila i událost z počátku 80. let minulého století, kdy Kamennou pannu kdosi vykopal a odvezl, a na základě obecného pohoršení či černého svědomí opět za čas vrátil na místo. Trochu to však přehnal s hloubkou výkopu, a z původně metrového menhiru je nyní pouze asi sedmdesáticentimetrový...

Nedaleko Kamenné panny se nachází pravděpodobné zbytky keltských čtyřúhelníkových valů z mladší doby laténské. Asi 700 m od menhiru, na plošině nad údolím blízkého přítoku Lišanského potoka jsem je našel v lese v severním sousedství hájovny v poloze zvané Kokrdy. Jde o Vokolkem a Kuchařem popsané torzo šancí, které se ve vrcholném laténu začaly šířit Evropou. Čtyřstranné, většinou čtvercové kultovní okrsky s příkopem a valem (tzv. Viereckschanzen) měly často i dřevěné brány. Uvnitř zachovalejších lokalit nacházejí archeologové hluboké obětní jámy, sloupy a dřevěné sochy bohů. Někdy i malé domky - snad předchůdce pozdějších galskořímských chrámků. Alternativní teorie předpokládá, že šlo o opevněné obytné dvorce. V Čechách byly tyto svatyně objeveny kromě Markvartic u Jičína ještě ve Mšeckých Žehrovicích, ve Skřipli u Berouna a na Moravě v Ludéřově u Olomouce. Na Kokrdech jsou dobře zřetelné jak valy, tak příkopy – všechny, kromě jižního, který je narušen bujnou vegetací. Odkrokoval jsem rozměry 45 x 40 kroků, v jihozápadním rohu je tajemná vyvýšenina, snad mohyla. Objekt je orientován severo-jižním směrem, a je možné, že přerušen vstupem mohl být severní val. U jižního to nelze vzhledem k jeho deformaci zjistit.

Autoři Václav Vokolek a Jiřího Kuchař ve své knize Esoterické Čechy, Morava a Slezsko uvádějí zajímavý postřeh - poblíž několika nalezených čtyřúhelníkových svatyň v Čechách byla pravidelně nelezena nějaká plastika nebo její část. Jde o známý nález hlavy ketského heroa poblíž šancí u Mšeckých Žehrovic, nebo plastiky mužské hlavy na Závisti. A co kamenná panna u Kokrd? Že by náhoda? Nebyla přesunuta z původního posvátného okrsku a následně vztyčena u cesty? Tajemný lesní obdélník, který možná skrývá ve svém zákoutí mohylu, rozhodně stojí za bližší pozornost archeologů.

Fotogalerie:

kamenna_panna1
kamenna_panna_j...
kamenna_panna_s...
kamenna_panna_v...
kamenna_panna_z...
kokrdy_mohyla_o...
kokrdy_mohyla_o...
kokrdy_val
 

Tagy: Menhir

Odběr novinek